Evropský den obětí trestných činů každoročně připomíná podpis Charty práv obětí ve Velké Británii v roce 1990 a zdůrazňuje význam ochrany a podpory osob, kterým bylo trestným činem způsobeno utrpení. V českém prostředí došlo k zásadnímu posílení postavení obětí přijetím zákona o obětech trestných činů v roce 2013 a následnými legislativními změnami, včetně novely zákona o domácím násilí účinné od července 2025 a tzv. „lex Anička“, které dále rozšiřuje okruh zvlášť zranitelných obětí a posiluje jejich práva.
Systémová podpora obětí
Podpora obětí je systematicky ukotvena také ve strategických a dotačních nástrojích Ministerstva vnitra, zejména ve Strategii prevence kriminality na léta 2022–2027, v Národní strategii boje proti obchodování s lidmi či v programech prevence kriminality na místní úrovni.
Potřeby obětí zohledňuje i dotační program Prevence sociálně patologických jevů na podporu práce s původci násilí v blízkých vztazích, neboť edukace původců násilí, kteří se již dopustili nebo u kterých je riziko, že se dopustí protiprávního jednání, je jedním z kroků, jak snížit násilí ve společnosti. Na to pamatuje i nový vládní materiál Bezpečné dětství.
V rámci snahy o zlepšení péče o oběti je připravován projekt Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva vnitra s názvem KOMPAS, jehož cílem je zmapování dosavadního přístupu k obětem ze strany všech zúčastněných aktérů, nalezení klíčových bodů a zjištění skutečných potřeb samotných obětí. Výsledkem bude nastavení funkčního systému péče o oběti v ČR.
Speciální výslechové místnosti jako standard ochrany
Jedním z konkrétních nástrojů ochrany obětí jsou Speciální výslechové místnosti (SVM), které jsou policistům k dispozici ve všech krajích České republiky. Od roku 2006 jich bylo vybudováno již 87, mimo jiné díky podpoře z Rezortního programu Ministerstva vnitra v oblasti prevence kriminality.
SVM jsou určeny zejména pro dětské svědky, oběti závažné trestné činnosti, traumatizované osoby a další zvlášť zranitelné oběti. Jejich cílem je zajistit procesní komfort, stabilní a bezpečné prostředí a minimalizovat riziko druhotné viktimizace v průběhu trestního řízení.
Psí výslechový asistent: Spravedlnost s empatií
Na moderní standard ochrany navazuje inovativní projekt Psí výslechový asistent, realizovaný Policií České republiky ve spolupráci s ISCA z.s.. Projekt vznikl na půdě Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy z iniciativy kpt. Markéty Doležalové.
Cílem projektu je zvýšení empatie vůči obětem a svědkům, minimalizace sekundární viktimizace a podpora kvalitního a důvěryhodného průběhu výslechu. Speciálně vycvičený pes může být přítomen po celou dobu úkonu a působí jako stabilizační a podpůrný prvek.
Proč právě pes?
Zapojení psa vychází z odborných poznatků o vlivu zvířat na lidskou psychiku. Přítomnost psa:
Výzkumy (např. Levinson, 1962; Hamama et al., 2011; Dietz et al., 2012) potvrzují měřitelný pokles úzkostného vybuzení při přítomnosti asistenčního psa. Zahraniční zkušenosti z USA, Kanady, Velké Británie či Austrálie ukazují, že tzv. justice facility dogs jsou běžnou součástí práce s dětskými i dospělými oběťmi a nenarušují spravedlivý proces.
Výběr, metodika a praxe
Psi zařazení do projektu jsou vybíráni na základě přísných kritérií – vrozené emoční stability, vysoké sebekontroly, sociální inteligence a schopnosti klidové výdrže. Procházejí specifickým výcvikem zaměřeným na etický přístup, snížení citlivosti na stresové podněty a řízenou interakci na vyžádání.
V současnosti je k dispozici šest psů různé velikosti, věku i plemen, jejichž služby mohou využít policisté napříč republikou. Praxe ukazuje, že asistence psa přispívá ke zvládnutí i několikahodinových výslechů a snižuje emoční napětí všech zúčastněných.
Budoucnost: Moderní policie = lidský přístup + věda
Psí výslechový asistent není pouze dílčí inovací, ale symbolem proměny policejní práce směrem k větší empatii a respektu k potřebám obětí. Moderní policie dnes stojí na kombinaci odbornosti, vědeckých poznatků a lidského přístupu.
Cílem je, aby přítomnost psa při výslechu byla postupně normalizována jako běžná a dostupná součást práce s dětskými a zvlášť zranitelnými oběťmi. Spravedlnost totiž nemusí být jen formálním procesem – může být i procesem, který chrání důstojnost, podporuje rekonvalescenci po traumatu a posiluje důvěru veřejnosti v bezpečnostní instituce.
informuje redakce OPK MV, Markéta Sailer a Kamila Lindauerová
