21. – 27. 10. 2014, Memphis Police Department, IACP Conference and Expo Orlando 2014
Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra realizuje projekt podpořený z Evropského sociálního fondu v ČR, Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost pod názvem „Mapy budoucnosti – moderní nástroj ke zvýšení efektivity a kvality výkonu veřejné správy v oblasti prevence kriminality založený na analýze a predikci kriminality“. Cílem projektu je vypracování mezinárodní srovnávací studie ve využívání postupů a nástrojů pro mapování kriminality, její analýzy a zejména predikce s doporučením, jak na základě četných mezinárodních zkušeností s využitím těchto postupů a nástrojů co nejlépe předcházet trestné činnosti a přestupkům v České republice a dopadnout jejich pachatele. Právě zahraniční zkušenosti ukazují, že na základě analýz a predikcí lze snížit obecnou kriminalitu až o 30 %.
Odbor zároveň participuje na projektu realizovaném v rámci bezpečnostního výzkumu pod názvem „Geoinformatika jako nástroj pro podporu integrované činnosti bezpečnostních a záchranných složek státu“. Jeho cílem je vypracování návrhu jednotné geoinformační platformy pro bezpečnostní a záchranné složky státu za účelem interoperability, integrace a nastavení pravidel správy prostorových dat v oblasti bezpečnosti státu, včetně oblasti prevence kriminality a zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku.
V souvislosti s těmito aktivitami byla plánovaná i zahraniční služební cesta do Spojených států amerických, do měst, která tyto přístupy využívají a která uvádějí vysokou efektivitu v zavádění těchto analyticko-prediktivních metod při snižování trestné činnosti, a to jak pro realizaci preventivních opatření, tak i pro rozhodování o operativních opatřeních a pro plánování strategické činnosti policie a dalších subjektů, s nimiž úzce spolupracuje.
Zahraniční služební cesta se uskutečnila ve dnech 21. – 27. října 2014, a to ve městech Memphis (Memphis Police Department) a Orlando (IACP Conference and Expo Orlando 2014). Účastnili se jí Mgr. Jitka Gjuričová, ředitelka odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR, JUDr. Michal Barbořík, zaměstnanec téhož odboru, pplk. Mgr. Zuzana Pidrmanová, republikový koordinátor prevence kriminality Policie ČR (oddělení tisku a prevence, Policejní prezidium ČR), plk. Mgr. Jiří Fejfar, vedoucí Územního odboru Policie ČR Kolín a mjr. Mgr. Radek Nezbeda z Krajského ředitelství policie Středočeského kraje.
22. 10. 2014: Memphis Police Department (MPD), Blue CRUSH, RTCC
Obecně o městě a MPD
Město Memphis se rozkládá na ploše 324 mil2 a má cca 650 tisíc obyvatel (s aglomerací cca 1,250.000 ob.). Více než 50 % obyvatel má nízké příjmy, 26 % obyvatel se nachází pod hranicí chudoby.
V roce 2010 měla MPD 2480 policistů, aktuálně je to už jen cca 1800 policistů, z toho v terénu je kolem 1400 policistů. Na linku 911 přijmou ročně cca 1 mil. volání, provedou 52 tisíc zatčení za závažnější trestné činy a vyřeší na 46 tisíc méně závažných trestných činů bez zatčení. K tomu řeší na 28 tisíc dopravních nehod.
V letech 2005 – 2006 se město Memphis potýkalo s výrazným nárůstem majetkové a násilné kriminality včetně vražd. MPD měla zastaralé vybavení, organizační problémy, nevyužívala moderní informační technologie, nepracovala s analýzami. Memphis v té době patřil mezi TOP 10 nejnebezpečnějších měst v USA (pozn. i v současně je možné se v některých zdrojích dočíst, že Memphis patří mezi 10 nejnebezpečnějších měst v USA, což ale v MPD popírají a zdůvodňují nejednotným a zkreslujícím způsobem vedení statistik o kriminalitě v USA, kdy oni do statistik zaznamenávají všechny skutky, zatímco jiná města nikoli).
Změna ve způsobu práce
V tu chvíli se MPD rozhodla, že musí provést zásadní změny. Spojili se s kriminology na univerzitě, zásadním způsobem do své práce zapojili veřejnost (projekt Cyber Watch – pravidelné informování veřejnosti mailem o kriminalitě a aktivitách policie v jejich okolí; projekt Crime Stoppers, kdy lidé mohou anonymně a beze strachu hlásit jakékoli trestné činy, podezřelé události apod.), mnohem více začali sdílet informace s veřejností i dalšími orgány a institucemi (veřejnosti ale nesdělují informace o obětech a o sexuálních trestných činech) a analyticky s nimi pracovat.
Zavedli zodpovědnost za výsledky i na nižší organizační články (až na úroveň velitele oddělení) a začali být mnohem aktivnější.
K analýzám využívají moderní SW nástroje (IBM SPSS Statistics, mapy ESRI), vše pracuje s daty v reálném čase. Policisté jsou navíc vybaveni mobilními přístroji (Android PDA), do kterých mohou přímo v terénu vkládat data, stejně tak s jejich pomocí mohou v potřebný okamžik všechna důležitá data přímo v terénu získat.
Ke spolupráci s veřejností zdůrazňují, že i když policie nemůže být všude a vždy, tak i přesto je nesmírně důležité udržovat s komunitou kontakt. Lidé musí mít pocit, že policie řeší jejich problémy a naslouchá jim. Policisté nemusí být nutně vždy v ulicích, ale musí být vidět aktivita a zájem policie.
Občané mají možnost přihlásit se k odběru emailového newsletteru, který podle zadané lokality informuje občany o kriminalitě v oblasti jejich domova, práce, školy jejich dětí atd. Tato služba se jmenuje Cyberwatch a je možno nastavit k adrese nastavit rádius. Současně jsou tyto informace i na webu Memphis PD. Zde existuje i modul, kde mohou zadávat občané poznatky a též informace přímo k jednotlivým trestným činům. Do databáze PD tato data zpracovávají operační důstojníci v době menšího objemu práce a vedoucí směny data pak musí verifikovat. Poznatky mohou občané zadávat i anonymně a s možnou odměnou přes neziskovou organizaci Cybertip, která zajistí anonymní přesun informací od občana k policii a anonymní platbu občanovi, který se pak nemusí účastnit soudního jednání, policejních výslechů atp. Nadaci vede jeden z bývalých ředitelů Memphis PD.
MPD má přístup nejen do rozličných policejních databází, ale i do databází energetiků, sociálních úřadů, úzce spolupracují se vzdělávacími institucemi. Když se dítě bez omluvy 3 dny nedostaví do školy, začnou se o něj z preventivních důvodů zajímat a porovnávají data z bydliště s nápadem trestné činnosti, zejména vloupání do rodinných domů, krádeží aut a věcí z aut, což je nejčastější trestná činnost mladistvých v Memphisu. Analytici dělají GIS analýzu nápadu trestné činnosti a porovnávají data i s databází recidivistů, neboť ze zkušenosti a výzkumů jim vyplývá, že toto jsou častí pachatelé. Z výzkumů naopak nevyplývá, že nezaměstnaní páchají v Memphisu více trestné činnosti, což je poměrně zajímavé zjištění. Obecně práce s mladistvými je pak velmi špatná a v současné době nefunguje, protože mladistvé není téměř možné trestat (pozn. jedná se o policejní pohled, nutno podotknout, že ze zjištění na místě jsme nabyli dojmu, že příliš nefungují ani preventivní projekty pro práci s mládeží). Strukturou nápadu TČ se od česk��ch podmínek výrazně liší i ve způsobu vykazování statistik – hodnotícím prvkem není objasněnost, ale vývoj nápadu TČ.
Důležitou roli pak hraje nejen to, jaká data zpracovávají, ale také, jaké výstupy pro velící důstojníky z nich vytvářejí, tj. jak mají zvládnutý Business Intellegence. Policejní manažeři a velitelé tak pracují s přehledně zpracovanými daty ve formě tabulek, grafů, mapových podkladů, které jim umožňují vytvořit si velmi rychle správný obraz o situaci a na základě toho rychle, kvalifikovaně a správně rozhodovat.
Program Blue CRUSH
Blue CRUSH (= Crime Reduction Using Statistical History) je proaktivní prediktivní přístup k výkonu policejní činnosti založený na práci s historickými statistickými daty a jejich promítání do mapových podkladů. Přístup byl vytvořen MPD v roce 2005 (resp. v tomto roce bylo započato s pracemi na něm) a dnes je přejímán jako příklad nejlepší praxe dalšími policejními sbory nejen v USA. Je cílem kriminalitu nejen efektivněji řešit, ale zejména jí lépe předcházet. Ve své době se jednalo rovněž o jeden z prvních případů, kdy policie začala při své práci vytvářet silné vztahy s veřejností a obchodní sférou, které patří k pilířům úspěchu celého programu.
V rámci pilotního provozu v roce 2005 podle vzorců chování vystudovaných z historických statistických dat vytipovali místa se zvýšenou pravděpodobností výskytu trestné činnosti, tam nasadili policejní hlídky a během prvních dvou hodin provedli 70 zatčení, což bylo množství, které jinak realizovali během víkendu. Během tří dnů pak provedli na 1200 zatčení. Pod vlivem úspěchu pilotního provozu v roce 2006 zavedli tuto strategie v rámci celého města. Cílem pak je nejen odhalit více trestné činnosti, ale zejména jí předcházet.
Strategie nespočívá v tom, že by policie pracovala více, tvrději, ale pracuje chytřeji tím, že identifikuje trendy a nejčastější místa výskytu trestné činnosti a podle toho efektivněji nasazuje zdroje. Vlastní výzkumy jim ukazují, že pouhá přítomnost policisty (je jedno, zda se jedná o pořádkového, či dopravního policistu) v místě po dobu alespoň 15 minut snižuje kriminalitu v okruhu ¼ až ½ míle.
Zásadní pro úspěch programu však nebyla pouze data, informační systémy a analýzy, ale také změna ve „firemní“ kultuře, ve způsobu práce a uvažování MPD a zejména jejích manažerů. Měsíční porady přeměnili v každotýdenní porady velitelů všech okrsků nazývané TRAC (= Tracking for Resposibility, Accountability and Credibility), při kterých se každý jednotlivý velitel zpovídá z plnění uložených závazků, cílů, ze své odpovědnosti a důvěryhodnosti. Důležité bylo, že se řediteli MPD podařilo o tom velitele přesvědčit, nikoli jim to vnutit. Více o Blue TRAC viz následující den.
RTCC
Za 3,5 mil. USD pak vybudovali RTCC (= Real Time Crime Centre), pracoviště, na kterém sledují aktuální dění ve městě (pomocí městského kamerového systému – na 800 stacionárních i mobilních kamer; umějí ale připojit i další kamery, nejen městské, např. ze škol, parkovišť), mají přehled o každém incidentu, hlášení, volání občanů.
Většina kamer je umístěných fixně, s možností natáčení a zoomovaní. Převážná většina z nich je vybavená “detekcí výstřelu”, kdy na základě směrového mikrofonu je okamžitě kamera zamířena na objekt odkud zvuk zaslechla a operátorovi je okamžitě zasíláno upozornění. Kromě pevně umístěných kamer jsou k dispozici i mobilní kamery, které jsou na přívěsných vozících a jsou nasazovány podle potřeby. Nasazování mobilních kamer je založené zejména na výstupech z analýzy dat v případě např. zvýšení trestné činnosti v některé oblasti. Dále jsou nasazovány při mimořádných akcích a opatřeních. Součástí kamerových záznamů a výstupů je detekce a dokumentace překročení rychlostí a projetí křižovatky na červenou. Speciálními mobilními kamerami jsou vybaveny některé policejní vozy, které jsou schopny skenovat registrační značky projíždějících i zaparkovaných vozidel a okamžitě dávat posádce informace o ukradených značkách a vozidlech, propadlých řidičských průkazech, propadlých technických kontrolách apod. Celkem dostává posádka výsledky hledání asi ve 20 kategoriích, které vycházejí z výsledku hledání dat a jejich návaznosti na majitele vozidla, ale i na lokalitu, kde je jeho bydliště.
Policisté v terénu jsou navíc vybaveni mobilními přístroji (PDA), pomocí kterých mají okamžitý přístup do potřebných databází a zároveň zasílají zpracované informace na centrální pracoviště. S těmito daty okamžitě pracují analytici. Velitel pak má během několika málo minut k dispozici komplexní informace včetně možných řešení.
Po zadání identifikace do PDA dostává policista kompletní informace o kontrolované osobě, včetně historie přestupků, záznamů v databázích a fotografií a dále informace o lokalitě, ve které se nachází a aktuální bezpečnostní situaci (včetně možnosti napojení do kamerového systému). Do PDA na místě zároveň policista zadává všechny zjištěné informace včetně pořízených fotografií a zasílá je přímo do databáze, kde jsou uloženy. Fotografie na místě nejsou pořizovány jen v případě vražd a sexuálních trestných činů, kdy je dokumentace pořizována jiným způsobem. Dokumentací na místě je výrazně snížena chybovost, výstupy včetně výpovědi pachatele jsou zaznamenány přímo na místě, takže pachatel může hůře manipulovat s výpovědí a ty jsou použitelné i v dalších krocích projednání díky potvrzení a odsouhlasení zadržené osoby otiskem palce.
RTCC je operačním střediskem, kde ale vedle dispečerů pracují i analytici. Plní 4 úkoly: sdílení dat, dohled nad kamerovým systémem, školení analytiků kriminality a provádění statistických analýz. Základem je práce s daty z mnoha zdrojů, napříč nejrůznějšími úřady a institucemi v rámci Memphisu i státu Tennessee (ale i sousedních států Mississippi a Arkansas), se kterými ale pracuje v rámci jednoho datového skladu. Veškeré informace tak může vzájemně propojovat (a to v reálném čase), nemusí ztrácet čas hledáním v několika databázích. RTCC je vybaveno více než 40 padesátipalcovými obrazovkami a více než 20 počítači.
Výsledky programu
Výsledkem programu bylo, že v roce 2013, 6 let po jeho spuštění, byla závažná kriminality v Memphisu nižší o 30 %, násilná kriminalita nižší o 20 %. Procento vyřešených případů jednotky řešící závažná přepadení vzrostlo ze 16 % na 70 %.
Zatímco v rámci pilotního projektu realizovala analýzy kriminality univerzita, od roku 2006 se univerzita zaměřovala hlavně na to vyškolit kvalitní analytiky přímo v rámci MPD, kteří budou schopni provádět stejné analýzy, jako kriminologové na univerzitě.
Nejnověji se pak iniciativy MPD, kterými neustále svůj program vylepšují, zaměřují na spolupráci s komunitou, na účinnější opatření realizovaná v problémových lokalitách. To se mj. projevuje i v tom, že na porady velitelů (TRAC) jsou zváni i zástupci města a dalších partnerů, kteří se podílejí na preventivních opatřeních.
Jak ale sami upozorňují, Blue CRUSH není a nikdy nebyl zamýšlen jako všeobjímající řešení. Je to nástroj, který otevírá dveře pro více řešení. Řešení pak nespočívá pouze v cílenějším nasazení policejních hlídek, ale např. v komunitních programech. Vychází se tak z principů „community-oriented a problem-oriented policing“ (policejní činnost zaměřená na komunitu a orientovaná na řešení problémů).
Budoucí směřování
I přes tyto prokazatelné úspěchy se MPD neustále snaží svůj program zdokonalovat. Hlavním směrem do budoucna má být rozšířené využívání prediktivních modelů. Současná data chtějí porovnávat ještě v širších souvislostech (počasí, události ve městě, data ze škol, …) a rovněž připravují využívat sofistikovanější analytické nástroje (namísto základního nástroje IBM SPSS Statistics využívat pokročilejší IBM SPSS Modeler).
23. 10. 2014: Memphis Police Department, porada Blue TRAC
Jak je již uvedeno výše, Blue TRAC je forma porad MPD, při kterých se pravidelně každý týden scházejí všichni velitelé policejních okrsků (těch je 9) v rámci MPD a formou jednotné prezentace představují výsledky své práce v rámci okrsku a plánované aktivity a události na další období.
Diskutují plány, taktiku a strategii, administrativní a analytické techniky. Plukovníci a velení ze všech okrsků, specialisté a vyšetřovací služby společně diskutují o tom, co se v rámci výkonu osvědčilo, zafungovalo, co nikoli a co bude nutné udělat proto, aby akce naplánované na nadcházející týden proběhly úspěšně.
Celý systém je založen na frekvenční analýze s týdenním opakováním. Vždy se srovnávají čtyři týdny (28 dní) zpětně a nastavuje se předpoklad na týden dopředu. V rámci prezentace každý z velitelů prezentoval zejména následující údaje: srovnání vývoje kriminality (zejména násilné a majetkové) ve sledovaném týdnu s předchozím rokem; dále za uplynulé 4 týdny; vysledování trendů a oblastí, na které je třeba se zaměřit či které se naopak povedlo řešit; zvláštní zaměření na trestné činy spáchané se zbraní; stav čerpání rozpočtu; mapy kriminality s přesnou lokalizací trestné činnosti rozdělené na další menší oblasti dle obvodů jednotlivých policejních stanic; počty zatčených a dalších úkonů v rámci sledovaných lokalit; počty případů předaných k řešení dalším agenturám a institucím; vytyčení lokalit, na které se budou zaměřovat další týden včetně zdůvodnění (predikce na základě statistických dat a dalších souvislostí); upozornění na nebezpečné pachatele či na zadržené pachatele, kde je pravděpodobnost, že mohli působit i v dalších okrscích; případně další informace dle aktuální situace a témat – v tomto týdnu byla tématem trestná činnost páchaná pachateli do 21 let věku.
Porady se účastní rovněž zástupci města (zástupce starosty), veřejného žalobce, příp. dalších institucí a podílí se na diskusi a návrzích řešení ke specifickým tématům. Daná problematika se tak řeší v širších souvislostech. Na aktuální poradě se tak rozebíraly příčiny páchání trestné činnosti mladými pachateli do 21 let a možná preventivní opatření ze strany jednotlivých aktérů.
Po každé prezentaci je možnost otázek a diskuse s příslušným velitelem, otázky či doplnění klade rovněž ředitel (či zástupce) MPD.
Na závěr porady prezentovala firma Intergraph (pozn. její česká pobočka řeší rovněž projekt Geoinformatika jako nástroj pro podporu integrované činnosti bezpečnostních a záchranných složek státu v rámci bezpečnostního výzkumu MV v ČR, OPK MV je jedním z odborných gestorů v rámci projektu) možnosti rozšíření stávajícího operačního SW (který ale obsahuje četné statistické a analytické funkce) využívaného v rámci MPD. Novinky byly především v oblasti mobilního spojení mezi policisty (ať již pochůzkáře na ulici, či v autech) a dispečinkem, práce s daty v terénu a sledování pohybu jednotek, dále pak zpracování souhrnných dat na základě hlášení na dispečink (za den, za oblast, za konkrétního policistu) či výstupů Business Intelligence (denní automatické reporty, hot spots, trasy pohybu, vytváření okruhu zájmu pachatele apod.).
24. – 26. 10. 2014: Orlando, IACP Conference and Expo 2014
Obecně k IACP Conference and Expo 2014
IACP (International Association of Chiefs of Police) byla založena roku 1893 v Chicagu. Jejím základním cílem je posilování spolupráce a výměny informací mezi policejními orgány, šíření nových metod a postupů (ať již vytvořených na základě příkladů dobré praxe, tak na vědeckém základě) mezi orgány prosazujícími právo a vzdělávací aktivity. Má od 70. let 20. století má IACP status konzultačního orgánu v rámci Organizace spojených národů, neboť v té době již nepůsobila pouze jako organizace v rámci Spojených států amerických, ale svými znalostmi a zkušenostmi začala pomáhat i v dalších členských státech OSN.
V letošním roce pořádala IACP svou již 121. výroční konferenci. Jedná se o mezinárodní konferenci s výstavou, na které přednášejí a vystavují stovky institucí a společností a účastní se jí tisíce návštěvníků z celého světa (konference v roce 2014 měla 12 vzdělávacích bloků, v rámci nichž se konalo 247 přednášek, na výstavě se prezentovalo 820 institucí a společností a výstavu navštívilo 16.007 návštěvníků, to vše z 84 zemí světa).
Předmětem našeho zájmu bylo v souladu s cílem cesty navštívit dle časových možností alespoň část přednášek a prezentací týkajících se mapování, analýz a predikce kriminality a moderních přístupů a nástrojů (zejména v podobě informačních a komunikačních technologií) v této oblasti. Z navštívených přednášek a prezentací dále popisujeme ty, které se nám po jejich absolvování jeví jako nejpřínosnější a nejvíce inspirativní.
PredPol, Revoluce v predikci a prevenci kriminality
Přednášku vedl Dr. P. Jeffrey Brantingham, profesor antropologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a spoluzakladatel PredPolu a spolu s ním praktické zkušenosti s využitím tohoto prediktivního nástroje prezentovali George Turner, ředitel Atlanta Police Department a William Heim, ředitel Reading Police Department.
V rámci predikcí je možné se zaměřovat na 4 zájmové oblasti: osoby, místa, rizikové faktory a historii událostí. PredPol se z toho zaměřuje na vzájemné vazby míst a historických událostí. Tzn. v oblasti kriminality tak zkoumá souvislosti mezi v minulosti spáchanými trestnými činy a místy, na kterých došlo k jejich spáchání a pomocí matematických modelů pak předpovídá, na jakém místě a v jakém čase je pravděpodobnost dalšího spáchání trestné činnosti. Tento model tak vedle práce se statistikami obsahujícími historii trestné činnosti pracuje s faktory, které se vztahují především k místu páchání trestné činnosti (zda se tam trestná činnost opakuje v krátkých intervalech; zda jde o místo, pro které je typická opakovaná viktimizace; prostředí, ve kterém se místo nachází), které ještě upravuje o vzorce chování pachatelů. S dalšími rizikovými faktory však model nepracuje, nicméně na základě znalostí a zkušeností policistů je možné těmito daty model dále zpřesňovat.
Aby bylo možné provádět predikce kriminality v reálném čase, je také nutné mít k dispozici aktuální údaje o páchané trestné činnosti v reálném čase.
Výsledkem predikce je pak určení konkrétní lokality o rozměrech např. 500 x 500 stop (tj. cca 150 x 150 metrů), ve které je zvýšená pravděpodobnost výskytu trestné činnosti v daném čase. Sem pak směřují policejní hlídky či jiná vhodná opatření.
Smyslem PredPolu není policii říkat, jaká opatření má realizovat, ale kde je má realizovat, tj. upozornit ji na místa a čas, ve kterých je zvýšená pravděpodobnost, že dojde ke spáchání trestného činu. Volba vhodných opatření je pak již na znalostech, dovednostech a zkušenostech policistů a jejich vedení.
Město Atlanta (500 tisíc obyvatel, metropolitní oblast ale 5,5 mil. obyvatel) realizovalo v měsících červenec – říjen 2013 zkušební provoz programu PredPol, kdy se zaměřovalo na trestné činy loupeže, krádeže vloupáním, krádeže aut a věcí z aut. Ve 2 okrscích, ve kterých byl zaveden program PredPol, dosáhli snížení trestné činnosti o 7 % a 9 %, zatímco v okrscích, kde tento program nebyl aplikován, kriminalita rostla. Aktuálně Atlanta s využitím PredPolu vykazuje u vybraných trestných činů pokles kriminality až o 20 %.
Město Reading (cca 100 tisíc obyvatel) muselo řešit nepříjemnou situaci, kdy vzhledem k rozpočtovým škrtům museli snížit počty policistů o 20 %. Začali tak hledat cesty, jak při těchto podmínkách zajistit, aby nedošlo k nárůstu kriminality. Přitom v té době již pracovali s daty, zpracovávali mapy kriminality včetně zobrazení hot spots (místa s nejvyšší koncentrací výskytu trestné činnosti), dělali community policing. Napadlo je zapojit se do programu PredPol a ve spolupráci s jeho tvůrci pak dosáhli výborných výsledků, kdy i při sníženém počtu policistů zaznamenali pokles závažné kriminality (loupeže, krádeže vloupáním, násilná přepadení, krádeže aut a věcí z aut) o 23 %.
Zkušenosti s využitím predikčních modelů v jiných lokalitách (nejvíce v Los Angeles a okolí, kde PredPol vznikl a byl zaváděn nejdříve) pak hovoří o snižování závažné trestné činnosti o 30 i 40 %.
Zkušenosti s déledobějším využíváním prediktivních modelů PredPol hovoří o tom, že nejrychleji se daří trestnou činnost snižovat v prvních letech, při nasazení těchto opatření, pak ta rychlost klesá. Nicméně úspěchem může být i udržování nízké míry kriminality, ke které se podařilo v prvních letech dojít.
Aby prediktivní modely fungovaly dlouhodobě, je třeba je neustále revidovat, obohacovat v závislosti na měnících se okolnostech. Je nutné provádět pravidelné kontroly a evaluace, a to nejen samotného systému (predikční model a jeho nastavení), ale i způsobu práce policie podle něj – např. zda jsou přijímána vhodná opatření, jak dlouho by ideálně měli policisté ve vytipované lokalitě hlídkovat, aby jejich přítomnost byla využita efektivně (aby na místě nebyli moc krátce, kdy se tak jejich přítomnost nestihne zúročit, ale také naopak, aby tam nebyli moc dlouho, když už jsou v dané lokalitě zbyteční a jejich přítomnost by byla potřebná v jiném místě).
Zvyšování kapacit pro analýzu kriminality ve vaší organizaci – diskuse o důležitosti, proveditelnosti, výzvách, nástrojích a postupech
Přednášku prezentovali zástupci Bureau of Justice Assistance (BJA) při Ministerstvu spravedlnosti Spojených států amerických. BJA lze přirovnat např. k našemu Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, nicméně BJA vedle realizace výzkumů a studií provádí na poptávku také analýzy kriminality a v oblasti kriminálních analýz realizuje nejrůznější školení.
Analýzy kriminality se v poslední době stávají hlavním bodem zájmů této instituce, neboť si uvědomují jejich obrovský přínos pro orgány vynucující právo. Proto realizuje několik projektů, pomocí kterých nabízí těmto orgánům školení, průvodcovství a technickou asistenci při realizaci analýz kriminality.
Ve svých výzkumech se rovněž zabývají teorií analýz kriminality, uplatněním analýz v různých přístupech k policejní činnosti, jejich efektivitou, reálným přínosem a tím, jak zajistit, aby organizace využily co nejvíce z toho, v čem analýzy kriminality pomáhají.
Jako základ úspěšné policejní práce zdůrazňují, že policejní činnost má být založena na důkazech (evidence – based policing), tj. že má vycházet z dostupných výzkumů a ověřených metod. Policejní činnost přirovnávají k medicínské léčbě, kdy je uplatňován následující postup: komunita (pacient) – data, SW, techniky (vyšetření moderními přístroji) – výsledky analýzy kriminality (zpráva radiologa) – policie (ošetřující lékař) – výběr nejlepší reakce založený na důkazech a výsledcích analýz (výběr správné léčby) – implementace reakce (realizace léčby) – snížení kriminality (pacient je vyléčen). Analýzy kriminality je možné/vhodné využít při naprosté většině přístupů k policejní činnosti, avšak BJA na základě svých výzkumů za nejefektivnější považuje přístupy: policejní činnost orientovaná na problém (problem – oriented policing), policejní činnost zaměřená na místa nejčastějšího/největšího výskytu problému (hot spots policing), cílené odstrašení (focused detterence). Shrnutím je, že nejefektivnější jsou přístupy, které jsou cílené.
Pro větší využití přínosů analýz kriminality je naprosto zásadní přístup vedení. To je dnes v situaci, kdy čelí (nejen v USA) velkým rozpočtovým škrtům, stále se zvyšujícímu objemu informací a tlaku na to, aby policie jednala více aktivně. Do budoucna bude nutné: využívat analýzy kriminality jako zásadní nástroj pro strategie efektivního snižování kriminality, transformovat výzkumy do praxe, zjišťovat, jaké jsou aktuální postupy a výzvy a zavádět takové organizační modely, které budou již automaticky pracovat se strategiemi postavenými na důkazech (tj. výzkumech, analýzách).
Hlavními nedostatky současných analýz kriminality je: pro vedení nebývá často důležitá práce s přesnými a včasnými daty; analýzy jsou považovány za něco jen pro puntičkáře; nejsou integrovány do každodenních aktivit policie; na trhu je k dispozici mnoho analytických produktů, přičemž ne všechny jsou vhodné; tam, kde je manažeři využívají jen z donucení a nemají k nim správný přístup, tam jsou jejich výsledky slabé a nepřesvědčivé.
Do budoucna je tak nutné: sběr dat (kvalitních dat) se musí stát prioritou; je třeba rozlišovat, že na různé druhy aktivit se uplatní různé analýzy a následně i různé reakce; analytický přístup je třeba integrovat do každodenní policejní činnosti; je třeba vzdělávat manažery, aby uměli klást ty správné otázky.
Správný přístup ve vedení k analýzám musí jít ze shora, vyšší manažeři musí jít příkladem, analytický přístup je nutné integrovat do všech úrovní vedení organizace, a to jako dlouhodobou vizi, s nastavením standardů a vytýčením jasného směřování.
BJA vytvořilo celý manuál na to, jak správně implementovat base-evidence policing a analýzy kriminality uvnitř organizace (Building a Model Crime Analysis Capacity: 40 Steps for Law Enforcement Professionals).
Technologie inteligentních kamer, videoanalýzy, 3D vizualizace
Na několika přednáškách byly prezentovány přínosy a úspěchy těchto nástrojů, které dále zpracovávají kamerové záznamy a vytěžují z nich potřebné informace, které jinak člověk buď nedokáže v reálném čase postřehnout či spojit potřebné informace a souvislosti k získání požadovaného důkazu.
Více o těchto technologiích je popsáno také v rámci prezentací nástrojů společnosti IBM níže. Je třeba poznamenat, že v USA považují kamerové záznamy za nejlepší způsob, jak získávat aktuální přehled o situaci v lokalitě a také za nejlepší zdroj důkazů. Tomu odpovídají i počty kamer, které mají ve městech jednotlivé policejní sbory nasazeny a místa jejich umístění (vedle stacionárních kamer je velký důraz kladen na nejrůznější formy mobilních kamer), nejnovějším trendem je využívání bezpilotních letounů (tzv. dronů) k monitorování situace.
Zajímavým způsobem práce s videozáznamy jsou 3D vizualizace. Ty mohou sloužit k identifikaci osob či vozidel, a to i v případě, kdy je špatná kvalita videozáznamu (např. když osobě nejde rozpoznat obličej či na vozidle není možné přečíst registrační značku). Byla prezentována ukázka, kdy pomocí 3D vizualizace provedli identifikaci vozidla dle namodelování šíření světla předních světel (každé auto to má individuální). Podezřelé auto (včetně svitu jeho světel) snímali v reálu pomocí laserového scanneru a srovnali se snímky z místa činu (sražení a usmrcení malého chlapce) a z dalšího místa na kamerovém záznamu, kde již byla čitelná registrační značka vozidla a podařilo se jim tam vozidlo ztotožnit. Obdobné 3D vizualizace lze provést i u osob (např. vizualizací celé jeho postavy, když není vidět do obličeje). Závěrem je třeba dodat, že ani v USA samotné policejní sbory tuto technologii nevlastní, ale využívají ji jako službu od soukromých společností (cca 20 tisíc USD za jeden případ).
Technologie a přístupy společnosti IBM
Pozn.: Prezentace společnosti IBM a jejích produktů byla zvolena proto, že Policie ČR již dnes řadu těchto produktů využívá (byť ne třeba v nejaktuálnějších a nejkomplexnějších verzích) a MV (úsek IT) realizuje zároveň zakázku na rámcovou smlouvu na produkty IBM pro MV a Policii ČR na následující období. Prezentovány byly zejména nové funkce a možnosti těchto nástrojů.
SW Identity Insight – analytický nástroj zaměřený na identifikaci vložených objektů podle dalších informací, které je možné si do Identity Insight připojit jako databázové zdroje. SW si je načte a podle své metodiky indexuje, ohodnotí a přiřadí jim své identifikátory. Dokáže pracovat s mnoha druhy jmen, jejich národními variacemi a má mnoho dalších funkcí. Se získanými daty pak dokáže analytik dále pracovat, zejména díky velmi dobře fungujícímu propojení do IBM i2 Analyst‘s Notebook. Do SW Identity Insight tak lze připojit (při vztažení na podmínky ČR) např. jednotlivá ETŘ, CDO, AISU, Listings, Terminal OnLine, základní registry, data od ČEZ a dalších subjektů a s těmito daty pak lze kvalitně analyticky pracovat, aniž by analytik trávil množství času plněním databází.
IBM Integrated Law Enforcement – jedná se o integrované řešení využití produktů IBM pro komplexní práci s daty a jejich analýzu. Je založen na produktech COPLINK a Analyst’s Notebook a zároveň integruje mapové podklady ESRI. Toto komplexní propojení umožňuje odhalovat skryté vztahy, vazby, souvislosti a vzorce a efektivněji tak vytěžovat různé zdroje dat.
IBM i2 COPLINK – nástroj pro práci s daty, jejich zpracování, procházení, pokročilé vyhledávání ve zdrojových databázích, propojování informací. Pracuje s daty v reálném čase. Lze využívat nejen na analytických pracovištích, ale pomocí mobilních zařízení mohou využívat i policisté v terénu (ve služebních vozidlech, i přímo na ulici) a mít tak aktuální informace o osobách, vozidlech a dalších důležitých předmětech zájmu.
IBM SPSS – statistický a analytický nástroj pro vedení a vytěžování statistických údajů, data mining i složitější analýzy hledání vztahů, souvislostí a příčin. Může sloužit také pro vytváření predikcí. Má několik modulů, záleží na zákazníkovi, zda si vybere jen jednodušší statistické nástroje, nebo i sofistikovanější data miningové a analytické moduly. Je to nástroj, který pomáhá jak v předcházení kriminality (odhalování vztahů, souvislostí a příčin pomáhá lépe vytvářet a plánovat preventivní opatření), tak v její objasněnosti (ze stejných důvodů je možné využít i v rámci vyšetřování pachatelů konkrétní trestné činnosti).
IBM Context Computing – umožňuje hledat, odvozovat a pochopit subjekty (fyzické i právnické osoby, věci, události) a vztahy mezi nimi, upozornit a rychleji reagovat na podezřelé aktivity, a to i v rámci nestrukturovaného textu (v tištěných, televizních, rozhlasových i internetových médiích, v sociálních sítích, v různých rejstřících, textech nejrůznějšího charakteru, …).
IBM Inteligent Video Analytics – nástroj, který ve videozáznamech (včetně těch v reálném čase) identifikuje nejrůznější incidenty a vzory, které mu správce zadá a automaticky pak provádí bezpečnostní výstrahy (tj. upozorňuje příslušné osoby, že se děje něco, o čem chtěli vědět – např. že prošla hledaná osoba, že na místě se nachází podezřelý předmět). Ve spojitosti s databázemi umožňuje zachytit a identifikovat osoby pomocí obličejů. Napomáhá tak zvyšovat efektivitu fyzické ostrahy, veřejnou bezpečnost i chod důležitých infrastruktur.
IBM Inteligent Operation Center for Emergency Management – nástroj pro efektivní krizové řízení, vhodný pro složky integrovaného záchranného systému. V rámci krizového managementu podporuje jak přípravu a reakci na mimořádné události, ale také při obnově území a zmírňování následků škod. Zobrazuje všechna potřebná a dostupná data v reálném čase, takže operátoři a management mohou rozhodovat s přesnou a aktuální znalostí stavu.
IBM i2 Watson Inteligence Analysis – nástroj pro velmi rychlé vyhledávání informací v obrovském množství dat, ale i jejich analýzu a hledání souvislostí pomocí kognitivní umělé inteligence (pozn. tento SW zvítězil ve známé americké soutěži Jeopardy, obdobě např. soutěže Chcete být milionářem? V ČR, kdy porazil všechny lidské soupeře). Je však zřejmé, že plné nasazení produktu není v současné době reálné a bude třeba cca 5 let vývoje počkat.
Na závěr
Cílem zahraniční pracovní cesty bylo zejména blíže se seznámit s konkrétními příklady využití již fungujících nástrojů pro mapování, analýzu a zejména predikci kriminality v praxi pro účely prevence kriminality a zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku na místní úrovni. Důvod cesty velmi úzce souvisí s realizací projektů „Mapy budoucnosti – moderní nástroj ke zvýšení efektivity a kvality výkonu veřejné správy v oblasti prevence kriminality založený na analýze a predikci kriminality“ a „Geoinformatika jako nástroj pro podporu integrované činnosti bezpečnostních a záchranných složek státu“.
Během pracovní cesty jsme se setkali se dvěma přístupy k predikcím kriminality.
Přístup města Memphis je založen na precizní práci se statistickými a dalšími relevantními daty, jejich integraci a následné práci s nimi s pomocí statistických, analytických a mapových nástrojů. Pro potřeby vedení policie (jednotlivých okrsků) jsou zpracovávány pravidelné týdenní přehledy, nad kterými je každý týden realizována porada velitelů okrsků a vedení MPD. Na základě analytického zpracování dostupných dat a údajů je plánována činnost jednotlivých okrsků na další týden. Pro predikci tak zde nejsou využívány speciální matematické predikční modely, ale vychází se zejména ze statistických analýz, mapových podkladů a vlastních znalostí a zkušeností, podpořených výzkumy kriminologů. Avšak i v Memphisu, když přemýšlejí o dalších možnostech zefektivnění své práce a analyticko-predikčních činností, tak se vážně zabývají myšlenkou na pořízení SW analytických nástrojů, které by již vytvářely predikce automatizovaně.
Druhý přístup byl představen na konferenci IACP v Orlandu, kdy zástupci společnosti PredPol a policejních sborů města Atlanta a města Reading (nicméně přístup je využíván na více místech USA, zejména v Kalifornii) představili predikce kriminality realizované s pomocí odborně sestavených matematických predikčních modelů. Ty pracují s historickými daty o kriminalitě, s informacemi o místě výskytu trestné činnosti, příp. dalšími informacemi a pomocí matematického vzorce poté předpovídají, v jaké lokalitě a v jakém čase je velká pravděpodobnost výskytu trestné činnosti. Tyto modely pracují v reálném čase, takže jsou schopny generovat předpovědi i pro každodenní plánování činností policie. Do mapových podkladů pak model promítá zobrazení lokalit (velikost lokality je 150 x 150 m), na které se mají policejní složky zaměřit (např. vyslat hlídky; nicméně určení konkrétního opatření je na zkušenostech a znalostech policie, v tomto model nemá ambice diktovat policii, co má dělat).
Oba přístupy jsou v místech, kde jsou uplatňovány, velmi úspěšné. S jejich pomocí se daří snižovat nápad trestné činnosti o 20 – 30 %, a to zejména pokud jde o závažnou obecnou kriminalitu (loupežná přepadení, vloupání, násilné útoky, krádeže aut a věcí z aut, …). Oba přístupy jsou realizovány nejen ve velkých městech s několika set tisíci či miliony obyvatel, ale úspěšně fungují i ve městech či okrscích o velikosti našich krajských měst.
Důležitou součástí boje s kriminalitou ve městě Memphis (ale i v řadě dalších měst v USA) je důmyslné využití kamerových systémů (mj. propojení s kamerami jiných subjektů, kamery s detekcí výstřelu) a práce s mobilními PDA přístroji, pomocí kterých může každý policista v terénu v reálném čase předávat informace o aktuální bezpečnostní situaci a sám být informován o situaci v lokalitě (včetně záznamu z kamer) či o zájmových osobách. Všechna data jsou v reálném čase zpracovávána v moderním operačním středisku, které slouží nejen jako dispečink, ale i jako analytické pracoviště. Analýza aktuálních dat prováděná v reálném čase tak ještě více zvyšuje úspěšnost MPD v předcházení i potírání kriminality. Dalším zásadním prvkem pro úspěchy MPD je pak propracovaný systém zapojení veřejnosti, vybudování si její důvěry a následná spolupráce při získávání důležitých informací a realizaci preventivních opatření. Od českých podmínek se výrazně liší i ve způsobu vykazování statistik – hodnotícím prvkem není objasněnost, ale vývoj nápadu TČ.
Z poznatků Bureau of Justice Assistance (BJA) při Ministerstvu spravedlnosti Spojených států amerických (prezentovaných v rámci IACP) i ze zkušeností z konkrétních měst využívajících analyticko-prediktivní nástroje vyplývá, že analytická práce, tj. policejní činnost založená na důkazech, je naprosto zásadní předpoklad úspěchu v boji proti kriminalitě a při snahách o zefektivnění a zlevnění činnosti policejních složek. Pro to, zda policie bude plně využívat potenciál analýz a zlepší tak své výsledky, je pak stěžejní přístup vedení k analytické práci. Vedení musí jít v tomto vzorem, musí skutečně věřit v přínos analýz, vytvářet předpoklady pro analytickou práci (přístup k potřebným a aktuálním datům, potřebné analytické nástroje, vzdělávání analytiků i manažerů) a zejména implementovat analytický přístup do každodenní činnosti policejního sboru a do všech úrovní jeho vedení
JUDr. Michal Barbořík, odbor prevence kriminality MV